Šimon Hána – Nutnost nového národovectví

Není žádnou novinkou, že pro velkou věc musí každý vynaložit úsilí. Každý z nás již musel či musí bojovat proti svému pohodlí, aby docílil požadovaného výsledku. Jenže ve světe rychlých změn v nejrůznějších oblastech je potřeba si stále udržovat míru motivace, která vás udrží „za cílem“, po kterém zcela opustíte od další snahy se nadále motivovat. Pro seberozvoj osobní a v rámci politiky je totiž cílová linie pouze domnělá.
Mnozí ztratili nebo ztrácí tuto motivaci být vlastencem, protože se na první pohled zdá, že společnost vaše vize nebude sdílet a stanete se terčem neopodstatněných útoků od lidí, kteří v první řadě ani nechtěli pochopit to, co jste sdělovali. Tyto neopodstatněné útoky mají ironicky opodstatněný základ. A to ten, že jste byli nechtěně zatáhnuti „na hromadu“ mezi ty, kteří se vám třeba intelektuálně a ani morálně nezamlouvají, ale názory na konkrétní témata máte prakticky identické. Tato skutečnost může být hodně nepříjemná, neboť vaše chápání národovectví, které může být podloženo velmi dobromyslně, není vůbec slučitelné s chápáním tohoto pojmu vašeho oponenta nebo i těch, ke kterým jste byli za jisté názory přirazeni.
V pozici, ve které se nyní nacházíme, nezbývá kromě opuštění našeho přesvědčení nic jiného, než zcela jiné chápání vlastenectví. Něco, co nás skutečně spojí proti vnitřním i vnějším hrozbám české vlastenecké scény. Nikoliv pro peníze nějakého představitele minoritních stran nebo pořadatelů protestních akcí bez konkrétního cíle, ale pro obnovu něčeho, co bylo našim předkům přímo svaté. Mladí lidé by proto měli nést novou ideu vlastenectví – nové národovectví. Čtěte více „Šimon Hána – Nutnost nového národovectví“

Šimon Hána – důležitost morality

Mnoho lidí si neuvědomuje důležitou roli morálních zásad, která se společně s mnoha dalšími faktory podílela na vzniku civilizované společnosti, ve které dnes žijeme a podílíme se na jejím pokračování a vývoji.
Je ovšem momentální vývoj společnosti skutečně vývojem, nebo snad pouhá snaha s politickým podtextem se dnešní společnosti zbavit a vytvořit novou, politicky korektnější, sekulárnější a méně svobodnou společnost? Pokud by tomu tak bylo, morální zásady budou nepřítelem číslo jedna těch, kteří se jí snaží přizpůsobit západním (ne)hodnotám.

Jak zničit společnost? Velmi zjednodušeně a zkráceně:
– Udělejte peníze bezcenné
– Udělejte z důstojné politiky bizardní show pro peníze a nehledě na postoje jednotlivých politiků
– Udělejte pornografii zadarmo a snadno dostupnou
– Postarejte se o to, aby potomci nesnášeli své předky
– Postarejte se o to, aby se jednotlivé skupiny proti Vašim zájmům nesnášely
– Zničte podstatné hodnoty tradic, které se ve vaší společnosti uchovávaly ve výše než světském smyslu (např. manželství, snaha mít v rodině vetší počet dětí, budovat něco pro své potomky,…)

V těchto pár velmi základních krocích se dokáží společenské postoje výrazně změnit. Příkladem je vítězství Sovětského svazu v občanské válce, kdy bolševici systematicky zničili všechno, co připomínalo hodnoty společnosti tehdejšího carského Ruska. Následky bolševické násilné změny společnosti známe z učebnic dějepisu a prožíváme prakticky dodnes. Nebo v Číně po nástupu komunismu, kdy byly tyto hodnoty ničeny zcela cíleně a nekompromisně, nehledě na tisíciletou historii památek a identity Číny. A ne jenom v Sovětském svazu nebo Číně, ale v každé zemi s centralizovanou mocí byla vždy snaha zmanipulovat společnost a tím zničit morální zásady, které onu společnost drží při sobě. Čtěte více „Šimon Hána – důležitost morality“

Ústavní soud: Pojistka demokracie, či spíše její ohrožení?

Mluví se o tom, že Zemanův krok (předčasné jmenování nového předsedy Ústavního soudu) má ohrozit nezávislost ÚS. Já si myslím, že je to zbytečná obava. Není totiž co ohrozit. ÚS nezávislý nikdy nebyl a není.

(autor článku: Jan Sedláček)

Čtěte více „Ústavní soud: Pojistka demokracie, či spíše její ohrožení?“

Jan Sedláček: Chci svobodu. Tu svobodu, po níž se volalo v roce 1989.

17. listopad je dnem boje za svobodu. Studenti v roce 1939 i 1989 bojovali za to, abychom tu mohli svobodně dýchat, a v prvním případě za to dokonce položili vlastní život. Přesto jsme se svobody nedočkali.

Čtěte více „Jan Sedláček: Chci svobodu. Tu svobodu, po níž se volalo v roce 1989.“