Alois Jirásek – český velikán 19. a 20. století

Dnes je to 92 let, co zemřel jeden z nejvýznamnějších českých literárních autorů a zároveň politik první republiky, Alois Jirásek. Něco povíme o jeho životě.

Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově, české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii. 14 let žil v Litomyšli, kde vyučoval na gymnáziu český jazyk, dějepis a zeměpis; vznikly zda i jeho první významné práce (Filosofská historie a Psohlavci).

V roce 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou a měli spolu 8 dětí (7 dcer a 1 syna). Roku 1888 se přestěhoval do Prahy, zde pak pokračoval v literární i pedagogické práci – vyučoval na gymnáziu v Žitné ulici. V Praze se zapojil do činnosti Akademie věd a zároveň zde vznikají všechna jeho dramata i nejrozsáhlejší romány.

Ve svém díle se Jirásek snažil poutavým způsobem popsat důležitá období české historie. Má významnou zásluhu na tom, že se povědomí o naší bohaté historii rozšířilo mezi široké vrstvy obyvatel, což pozvedlo českého ducha zejména v době protektorátu.

Kromě literatury se Jirásek věnoval také politice. Jako jeden z prvních podepsal v květnu 1917 Manifest českých spisovatelů. V prosinci 1918 vítal projevem prezidenta Masaryka na Wilsonově nádraží v Praze při jeho triumfálním návratu do vlasti (a i poté se s Masarykem setkával často).

V nově vzniklé Československé republice se Jirásek stal poslancem, poté ve volbách roku 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění, senátorem byl do roku 1925 a zasedal za pravicovou Československou národní demokracii. V politice setrval až do své nemoci, která mu znemožnila psát a veřejně působit.

Univerzita Karlova mu udělila roku 1919 čestný doktorát filozofie. V srpnu 1921 mu byl udělen bulharský řád, Řád sv. Alexandra a v roce 1926 jugoslávský Řád sv. Sávy.

Zemřel v Praze 12. 3. 1930, ale pohřeb byl v rodném Hronově. V podvečer pohřbu se před Národním muzeem na Václavském náměstí se konala panychida, při které promluvili Karel Kramář a František Soukup. Pohřbu se zúčastnil i prezident Masaryk, ale i rektoři vysokých škol a diplomaté spřátelených států.