Momentální situace ve světě zatřásla (byť na krátkou dobu, jak je tomu zvykem) základy politiky i u nás v České republice. Jako tomu bylo u kontroverzních nařízeních ohledně pandemie, řeklo by se, že se opět česká společnost rozdělila do dvou či více názorových táborů.
Ovšem co se konfliktu na Ukrajině týče, můžeme si povšimnout, že je ve své podstatě tento názorový tábor jen jeden, který reprezentuje většina aktivně liberálních i konzervativně-liberálních aktivistů a sdělovacích prostředků. Co stojí za zmínku je skutečnost, že ve své podstatě žádná druhá strana neexistuje.
Není zde prakticky nikdo, kdo podporuje invazi ruského autokratického režimu. Žádné sdělovací prostředky, žádná politická strana, žádná organizace. Proč tedy „vlna solidarity“ v naší zemi mimo humanitární účely s sebou nese i pokrytectví, nesmyslné udavačství a vytvoření domnělého „pro-kremelského“ nepřítele, jakoby každý, kdo se v tomto konfliktu nechce jakkoliv angažovat, je automatický špión Kremlu?
Je až ironické, když si uvědomíme, že všichni lidé, kteří jsou osočováni z podpory invaze jsou čirou náhodou buď vlastenci, nebo podporovatelé té či oné politické strany, nebo mají podle této skupiny ten nesprávný názor na vládu.
A přesto je faktem – když Ukrajinci hrdinně umírají na frontě proti agresoru, za co umírají? Většina z nás v ČR, kteří se chytli vlny solidarity, by řekli: „umírají za demokracii a demokratické hodnoty!“. Ani zdaleka. Umírají za Ukrajinu, za svoji zem, ve které se narodili. A umírají, aby se jejich zem dožila zítřka.
Většina lidí žijících na západě (nebo žijí podle západních „hodnot“) už zcela zapomněla, že někde ve světě ještě existuje neporušená čest a ochota padnout za rodnou zemi s bohatou kulturou a historií. Cožpak by Ukrajinci umírali za liberálně-demokratický globalismus, homosexuální manželství, multikulturalismus, anti-tradicionalismus a další výplody „hodnot“ na západě? Nikoliv.
A přesto tito lidé, zcela ignorující tuto realitu, budou na demonstracích a na internetu proti „nacionalistům podporujících Kreml“ provolávat nacionalistická hesla „Sláva Ukrajině, hrdinům sláva!“ a zpívat nacionalistický text hymny Ukrajiny. Je to absurdita.
Každý pravý český vlastenec ví, že prezident Ruské federace Putin opravdu není žádný „veliký ochránce Slovanů a pravých hodnot proti zdegenerovanému západu“. A přesto progresivisté využijí tohoto konfliktu, aby mohli vlastenectví opět pošpinit, jako by vlastenectví mělo být synonymum rusofliie.
Důvodů, proč Putinův režim opravdu není nějaký ideál, který by měl panovat ve všech slovanských zemích, je mnoho. Takový ukázkový příklad je ten, že posílá muslimské zabijáky z Čečenska, aby vraždili pravoslavné křesťany na Ukrajině.
Na druhou stranu, přehnané nadržování ukrajinské straně, mimo přímou podporu v konfliktu formou peněžních a materiálních darů pro civilisty, předchází k dalším dezinformacím. Ukrajinské zdroje se teď snaží co nejvíce využít toho, že jsou prakticky centrem dění ve světě a jsou v momentálním konfliktu ve velké strategické nevýhodě.
Buďme realističtí, mnozí z nás nemají nejmenší tušení o opravdovém počtu padlých u obou stran konfliktu.
Další věcí je, že Ukrajina mohla udělat od roku 2014 mnohem více, aby se konfliktu vyhnula. Národnostní nepokoje doprovázené až k vraždám, porušování příměří a používání zakázané munice u obou stran má tuto smutnou dohru.
Proč tedy např. Milion chvilek pro demokracii, kteří teď pořádají demonstrace na podporu Ukrajiny, neprotestují proti OSN, NATO a EU, kteří Ukrajině prakticky napomohly ke konfliktu svojí „vyslovenou podporou“ a nyní se od ní distancují? Dle NATO členství Ukrajině momentálně nepřipadá v úvahu, EU nemá zájem z ekonomického hlediska a OSN, která už je pár let zcela neúčinná, odmítá prosbu za prosbou Ukrajiny o podporu a odsouzení Ruska formou úplné izolace.
Západ opět ukázal svoji proradnost, jak tomu bylo už několikrát v historií naší vlasti. Stejně jako v roce 1938 a v roce 1968, tak i nyní jde vidět, zda opravdu zemím na východ od Německa stojí z hlediska západu za nějakou skutečnou pomoc, než jen vlaječka na profilové fotografii.
Proto se v této válce nehodláme jakožto spolek angažovat ani na jedné straně. Hlavní je mír mezi těmito dvěma bratrskými národy. Pro nás je nejpřednější naše země a pro naše politiky by měla být taktéž. Bohužel tomu tak není a proto naše problémy, u nás v České republice pro poslance vládních stran, se staly problémy druhořadé.
Stále zde máme neoblíbený a kontroverzní pandemický zákon, vysoké ceny elektřiny a mnoho dalšího. A aby k dosavadním problémům teď nově přibyl problém s uprchlíky z Ukrajiny, což opět zatíží naši ekonomii, opravdu naší zemi nepomůže.
Proto by měla být domácí politika vždy ta nejpřednější. Občané si nezvolili politiky jen proto, aby teď v této špatné době všude nechali viset vlajky cizích zemí nebo vlajky EU, jak je tomu v Parlamentu ČR. Nenechme proto konflikty, které nemají s naší zemí nic společného, rozdělit naši společnost.