Víte, co mají společného Česká spořitelna a Stanjurův plán na růst DPH? Víc, než se zdá. Obojí totiž přineslo naše malá vítězství nad systémem a ukázalo strategii, kterou můžeme proti systému snadno používat.
Nejprve si shrňme, co se v minulých dnech přihodilo.
Případ první:
Česká spořitelna (pobočka rakouské skupiny Erste) prohlásila, že bude podporovat Vysokou školu ekonomickou jen tehdy, pokud tam nebude Miroslav Ševčík působit jako děkan. To okamžitě vzbudilo vlnu odporu a tisíce lidí prohlásily, že od ČS odejdou a založí si účet jinde. Jakmile tento odpor dosáhl určité míry, ČS otočila a prohlásila, že bude VŠE podporovat i tehdy, pokud tam Ševčík zůstane jako děkan.
Případ druhý:
Ministr financí Zbyněk Stanjura prohlásil, že chce provést daňový veletoč a zvýšit DPH u tepla, vody a dalších věcí z 10 na 21 %. To byla doslova facka do tváře všech, kdo volili koalici SPOLU – ta totiž před volbami jednoznačně slibovala, že nezvýší žádné daně. Stanjurovo prohlášení okamžitě zvedlo vlnu kritiky (a to i u mnohých vládních voličů). Tato vlna dosáhla takové míry, že Fiala nakonec začal couvat a prohlásil, že to byl jen „pracovní návrh“ a že to bude celé jinak.
V obou případech platil stejný princip. Systémová instituce vypustila „pokusný balonek“ – určitý návrh, u nějž chtěla zjistit, zda u lidí projde, nebo ne. Je zjevné, že jak banky, tak vládní strany pečlivě vyhodnocují veřejné mínění a zkoumají, co jim projde a co už ne. A pokud se lidé dostatečně nahlas ozvou, že se jim to nelíbí, tak tyto návrhy zůstanou na úrovni pokusných balonků a (zatím) se neuskuteční.
Samozřejmě si nedělejme iluze, že je to vítězství konečné. Fiala se jistě pokusí o zvýšení DPH znovu (již teď se v médiích rozjíždí masírka, která nás na to má připravit a snížit lidový odpor) a také velké zahraniční banky budou stále drzejší a po čase znovu začnou s aktivismem. Přesto to mělo cenu. Získali jsme čas. A také poučení, že naše činnost není marná.
Mnozí škarohlídi tvrdí, že žádný lidový odpor nemá cenu a že si systém za každou cenu prosadí svoje. Tady vidíme, že v jednotlivých věcech dokážeme nad systémem zvítězit. To, že v řadě jiných věcí zatím prohráváme, je důsledkem toho, že lidé dosud málo vnímali ostatní problémy (nebo je vnímali a málo se ozývali). To ukazuje, co musíme udělat: Vytvořit ve společnosti „podhoubí“, v němž se budou sdílet informace a koordinovat masový odpor. A jakmile někdo vypustí pokusný balonek, okamžitě se ozvat.
Témat, kde musíme být slyšet, je hodně. Zákazy klasických aut, omezování masa a vnucování hmyzu do stravy, mrzačení dětí kvůli trans-ideologii, stále masivnější šmírování lidí a aut skrz kamery,…
Tam všude ty pokusné balonky už dávno vyletují a odpor zatím není dostatečný. To musíme dohnat. Jinak systém zjistí, že mu to projde bez většího odporu a bude rychle pokračovat ve stále šílenějších krocích, ze kterých nebude cesty zpět.
RNDr. Jan Sedláček, předseda Národní mládeže